Vždycky jsem byla veliká milovnice zvířat. Zvířata jsem mÄ›la ráda opravdu hodnÄ› a už jako malé dítÄ› jsem si přála mít doma nÄ›jaká zvířata. VlastnÄ› jsem nebyla vůbec jediná, kdo si přál mít doma zvíře. Zvíře si přála mít i moje sestra také můj bratr, takže jsme na to byli tÅ™i Jenomže naÅ¡i rodiÄe nám stále nechtÄ›li pořídit žádné zvíře, protože nám stále dokola opakovaly, že se o to zvíře nebudeme starat. Jenomže my jako dÄ›ti, kdy nám bylo patnáct a deset a osm let, tak jsme mÄ›li úplnou jistotu, že se budeme o tato zvířata starat. Když jsme potom naÅ¡im rodiÄům jeÅ¡tÄ› Å™ekli, že každý by jsme chtÄ›li mít vlastní zvíře, tak byl oheň na stÅ™eÅ¡e. Protože podle nich to prý nepÅ™ipadalo vůbec v úvahu, že bychom mÄ›li doma nÄ›jaká tÅ™i zvířata. Jenomže my tÅ™i jako malé dÄ›ti jsme stále dokola opakovaly a breÄely jsme, že bychom chtÄ›ly mít doma nÄ›jaké zvíře, tak nakonec nám rodiÄe sehnali tÅ™i malé zakrslé králíky.

Ani nevíte, jako už jsme mÄ›li radost. My jsme zrovna byly na dÄ›tském táboÅ™e a potom jsme jeÅ¡tÄ› jely na víkend k babiÄce a když jsme potom pÅ™ijely domů, tak nás doma Äekalo opravdu milé a krásné pÅ™ekvapení. Ve velikánské kleci, která mÄ›la rozmÄ›r skoro dva metry, tak jsme tam naÅ¡ly hopkat tÅ™i malé králíÄky. Å tÄ›stím jsem skoro breÄela. A moji dva sourozenci, kteří byli mladší než já, tak na to koukali a nemohli věřit vůbec vlastním oÄím, že koneÄnÄ› máme doma nÄ›jaké zvíře.

A vlastnÄ› nejenom jedno, ale rovnou tÅ™i! Nakonec jsme se také dozvÄ›dÄ›li, že králíky nám pořídila naÅ¡e babiÄka, i když to rodiÄe nechtÄ›li, tak nakonec tedy souhlasili, protože když vidÄ›li, jak se dva roky snažíme o to, bychom mÄ›li doma zvíře, tak prý neodolali. Jsem opravdu ráda a hlavnÄ› dÄ›kuji babiÄce a dÄ›deÄkovi, že se také pÅ™imluvili za nás, za dÄ›ti, když jsme chtÄ›li mít doma také nÄ›jaké domácí mazlíÄky. KrálíÄci nám nosí opravdu velikou radost.