Hrajete nějaké hry? A máte nějakou oblíbenou hru? Pokud ano, tak je to skvělé. Protože jsem slyšela, že v poslední době lidé přestávají hrát deskové hry. Vůbec nechápu proč. Podle mého názoru je to škoda. Vždyť se jenom vzpomeňte na své dětství. Zkuste si rozpomenout na devadesátá léta minulého století. To bylo opravdu perfektní. Já si vzpomínám, že jsme s dětmi stále hráli takové ty retro hry. Jako retro hry mám na mysli třeba člověče, nezlob se nebo dámu. Také samozřejmě skákání panáka. Hráli jste třeba někdy šipkovanou? Anebo, skákali jste někdy gumu?

Povím vám, že to opravdu veliká zábava. Mě se tohle vždycky líbilo. A pokaždé, když vidím fotky, kde jsme hráli, tak mám vždycky chuť skákat opět panáka. A protože mám sedmiletého syna, tak jsem si řekla, že bych mohla také před barák nakreslit panáka. Aby si můj malý syn mohl hrát s kamarády. Aby můj syn viděl, jak jsme si hráli my dříve, když jsme byli malé děti. Myslím si, že opravdu hodně lidí, kteří vůbec neví, jak si mají hrát. Protože v dnešní době jsou hry takové, které se hrají online. Jsou to takzvané online hry. Někdy se hry hrají také naživo. To znamená, že když hrajete nějakou online hru, která je naživo, tak vlastně tuto hru nemůžete ani stopnout.

Vy vlastně nemůžete odejít od stolu. Protože hrajete s někým hru. A kdybyste tuhle hru opustili, tak vlastně ten protivník může skončit. Takže podle mého názoru je nejlepší, když vy si zjistíte, jaká hra pro vás bude nejvíce vhodná. Pro mě je zatím v dospělosti je nejlepší hra šachy. Šachy jsem hrála už jako dítě. Šachy mě naučil otec. A jsem za to ráda. Protože šachy mě naučily také trpělivosti. A můj malý syn chce hrát šachy taky. A tak jsem si řekla, že bych mohla syna přihlásit do kroužku, kde se hrají šachy. Ale samozřejmě že nikdy nezapomenu na takové hry, kde se také člověk pohybuje. To je podle mě důležité.